V Pardubicích se skautuje již 100 let!
30. 6. 2014 (12:00) napsal 100let | žádné komentáře | kategorie: 100 let, Pořádané akce, SCV
Začalo to v roce 1914, kdy na pardubické reálce byla nejpopulárnější třídou sexta. Její třídní profesor Chlupáč byl vynikající pedagog, vlastenec a opravdový přítel mládeže, o němž jeho žák a pozdější herec František Filipovský řekl: „… osvícený kantor, obrovský člověk …“
Na podzim roku 1913 přednášel v Pardubicích o skautingu zakladatel prof. A. B. Svojsík a prof. Chlupáč zareagoval ihned. Za podpory tisku, spořitelny a záložny objednal skautské kroje a vybavení přímo z Anglie a hned začal se svou sextou jezdit na výlety s tábořením pod stany a o prázdninách 15. července 1914 s dvaceti pro skauting zapálenými účastníky se vydal na třítýdenní „puťák“ po východní a jižní Moravě s promyšleným kulturně historickým programem a velkým ohlasem všude, kde se zastavili. V Brně zastihla výpravu 26. července mobilizace, takže na poslední chvíli stihli poslední vlak pro civilní cestující pro návrat domů.
Od těch dob uplynulo již 100 let a skauting za tu dobu prokázal celosvětově svůj zásadní přínos pro morální, občanskou a fyzickou výchovu mládeže. Jeho ideály a metodika ovlivnila významně celou civilizaci, a kdyby na všechno to, co vymysleli skauti, se uplatnil autorský zákon, topili by se dnes skauti v miliardách. Účinnost skautingu spočívá v tom, že se děje v přirozené partě mladých lidí, spojených skautskými mravními ideály, kteří mají dnes k dispozici obrovské množství příležitostí prožít společná dobrodružství v klubovnách na hřištích, v přírodě, na výpravách, na táborech, expedicích doma i v zahraničí.
Co je však pro skauting zásadní, je to, že tyto příležitosti při jeho správném provozování se realizují vlastní aktivitou, nikoliv konsumně: vlastníma rukama postavit tábor, a to i v dešti, umět uvařit pro sebe, nebo pro celý tábor, získávat odolnost fyzickou i psychickou, ve skautské družině táhnout za jeden provaz, prožívat štěstí z kamarádského vztahu, který zahrnuje i v vzájemnou pomoc, umět něco zorganizovat a komunikovat mnoha způsoby včetně využití digitálních technologií, umožňujících nalezení potřebných informací pro akci, výpravu nebo expedici na internetu, stejně jako někomu poslat zprávu nebo vytvořit grafickou pozvánku.
To všechno je první škola manažerských schopností. Tato všestrannost je v dnešním složitém světě čím dál důležitější, někdy doslova souvisí s přežitím. Systém skautských zkoušek motivuje k dosahování vytčených cílů, což se automaticky přenáší i do budoucího osobního života. Statistiky dokazují, že lidé, kteří mají v životě cíle, nepropadají tak snadno všem možným závislostem, drogami počínaje. A také se jednoznačně ukazuje, že mezi veřejně známými úspěšnými osobnostmi je celá řada lidí, která prošla skautingem, např. prezident Václav Havel, tři předsedové Akademie věd – Rudolf Zahradník, Helena Illnerová, Václav Pačes, režiséři Jiří Menzel, Miloš Forman, Otakar Motel – první český ombudsman, ve světě pak řada amerických prezidentů, švédský král, první člověk na Měsíci byl orlí skaut – americký kosmonaut Neil Armstrong, režisér Steven Spielberg, zakladatel Microsoftu Bill Gates a tisíce dalších.
Pardubický skauting za uplynulých 100 let absolvoval desítky a stovky příběhů a s nimi spojených jmen, která vytvářela celoživotní přátelství a vzpomínky, na něž se do smrti nezapomíná. A to všechno na pozadí historických událostí první republiky, protektorátu, komunistické totality a posttotalitní svobody až do dnešních dnů. Byly to doby, kdy se dařilo i nedařilo, kdy přežití jednotlivých oddílů záviselo na schopnostech i obětech jednotlivců. Skauting se nikdy dobře nesnášel s totalitními systémy a proto ho zakázali jak Němci, tak komunisté. Tyto příběhy až do roku 1945 s nevšední erudicí shromáždil JUDr. Alois Těšitel – Peťák, na kterého navázal br. ing. Otta Miller – Nažari a br. Stanislav Voříšek v almanachu k 80. výročí pardubického skautingu vydaného v roce 1994. Od té doby se bohužel žádný takový historik a spisovatel mezi námi neobjevil.
Dobře dělaný a dobrovolný skauting, který neposkytuje vedoucím žádné materiální odměny, je pro ně v podstatě náročná řehole, která vyžaduje vysokou osobní morální integritu, která, jako ostatně u všech činností, které pracují s lidmi, při nedostatečné odezvě podléhá tzv. syndromu vyhoření. Tedy poklesu aktivity na nulu. Je zřejmé, že zde závisí na společenském klimatu, jak se k příslušným činnostem staví. A je nutno říci, že porevoluční svoboda, po které jsme všichni za totality tak toužili, vybudila podnikání, někdy řízené až psychopatickým egoismem, pro který morální normy představovaly „ekonomicky neúnosný luxus“. To vedlo k tomu, že lidé, kteří chtěli hrát fair play byli označování některými politiky za „pravdoláskaře“ (skauti slibují mimo jiné na Pravdu a Lásku). Hesla na billboardech: „Nevaž se, odvaž se!“ rozuměj: nikde se neangažuj, ale užívej si a my Ti dodáme perfektní konsum, protože potřebujeme Tvoje peníze. Neboť to je ta pravá „hodnota“, která hýbe světem globálního egoismu. Vyjadřuje myšlení doby, které se samozřejmě podepsalo i na jistém odlivu zájmu o skauting.
Odlivu, kterému organizačně ještě dobře čelil předseda Okresní rady Junáka Václav Ráliš – Grizzly a po něm i ing. Ota Muller – Nažari. Po velice předčasném úmrtí Nažariho se bohužel nenašel už nikdo, kdo by na sebe chtěl vzít odpovědnost za náročné vedení tak velké organizační jednotky, takže samostatná skautská střediska jsou dnes řízena přímo z krajské úrovně. Zásluhou Grizllyho postavený „skauťák“ na soutoku Labe a Chrudimky, který byl zlikvidován nejprve krádeží plechové střechy a následně požárem byl naštěstí pojištěn, se stal paradoxně východiskem k realizaci „stavby století pardubického skautingu“ – Skautského centra Vinice, o kterou se nejvíce zasloužili v podstatě tři bratři: Mgr. Petr Fiala – Figy, ing. Jiří Junger – Jirka a ing. Jiří Oborník – Číbr. Ti s nasazením všech svých schopností a vůle dotáhnout věc až do úplného konce, při svém povolání a práci s dětmi, přes úvodní projekt, podporu pardubického magistrátu i pardubického kraje a granty z Evropské Unie, dovedli do realizace stavbu za 40 milionů Kč, včetně jeho vybavení, které umožňuje obrovskou šíři aktivit, nejen skautských. To je věc, která jak známo, se v mnoha případech nedaří ani profesionálním úředníkům, což při otevření centra ocenili nejen zástupci veřejné správy, ale i zástupci všech dodavatelských firem.
A tak po 100 letech skautování v Pardubicích se otvírá nová kapitola jeho historie, která představuje, jak věříme začátek nového vzestupu skautingu, jehož program ve stále složitější civilizaci se stává stále potřebnějším. Skauti mají kamarády po celém světě, protože skautů spojených společným zákonem a slibem je ve 216 zemích na 40 milionů. V Česku je k letošnímu dubnu registrováno na 50 439 skautů a trend je stoupající, protože stále více rodičů má zájem o skautskou výchovu pro své děti. Zdá se, že to je reakce i reflexe společnosti na svou morální devastaci, projevující se obrovským počtem korupčních afér, podrazů a podvodů. Zdá se, že lidé začínají chápat, že určitý morální standard a zásada fair-play představuje významnou ekonomickou kategorii, která je předpokladem fungující a relativně šťastné občanské společnosti, pro kterou chtějí pracovat i skauti.
V pondělí 6. října 2014 zahájíme v 17 hodin ve Skautském centru Vinice oslavy 100 let pardubického skautingu, spojené s přednáškou bývalé předsedkyně Akademie věd, či Učené společnosti, skautky prof. Heleny Illnerové. Pohovoří o své práci a o životě v přednášce: „Život se světlem“ v 18 hodin. Součástí programu bude i prohlídka centra od 15 hodin a občerstvení před přednáškou. V následujících dnech plánujeme „Festival skautských prezentací“ promítání skautských filmů a fotografií: vždy od 16 hodin. V úterý 7. října předvedou své skautské filmy a prezentace jednotlivá střediska, ve středu 8. října budou na pořadu skautské expedice po celém světě, čtvrtek je vyhrazen renomovaným skautským fotografům: Voksovi, Stanovské, Jungrovi, Drahnému, Klabanovi jun. Ti všichni budou bojovat o divácké body. V průběhu festivalu bude centrum zpřístupněno již od 15 hodin, což umožní všem návštěvníkům prohlídky centra a výstavy.
Po celou dobu oslav bude otevřena výstava dokumentující historii a činnost skautů na Pardubicku. V pátek a v sobotu dopoledne mají centrum vyhrazeno pro sebe skauti a roveři domácího střediska Polaris. V sobotu úderem dvanácté hodiny se začnou v centru registrovat skauti roverského a oldskautského věku, kteří na Pardubicku skautovali a skautují, aby vytvořili symbolickou „stovku těch nejstarších“, kteří obdrží certifikát s pořadovým číslem podle věku. A také aby se společně vyfotografovali, zavzpomínali a poseděli u slavnostního táboráku. Nedělní dopoledne bude dnem otevřených dveří pro skauty a veřejnost, který zahrne slavnostní mši na počest 100 let pardubického skautingu s navazujícím slavnostním setkáním zástupců všech středisek z bývalé Okresní rady Junáka a s tématem vzájemné podpory a spolupráce do budoucna.
Paralelně poběží promítání nejlepších skautských filmů, výstava, prohlídky centra, aktivity pro návštěvníky i skauty, skautské suvenýry, občerstvení.
Průběh celých oslav bude fotograficky i filmově dokumentován a spolu se sběrem informací a artefaktů (nebo jejich fotografií) ze skautské minulosti Pardubicka vytvoří základ pro projekt digitálního archivu, v pořadí šesté pardubické expozitury Skautského institutu a také pro Almanach 100 let pardubického skautingu. Ten chceme vydat v příštím roce.
V souvislosti s výročím uvítáme jakékoli materiály vážící se k historii skautingu v uplynulých sto letech, stejně jako hledáme potomky prof. Chlupáče a jeho prvních svěřenců. Kontaktovat nás můžete na e-mail polaris@skauti-pardubice.cz nebo telefon 736 605 535.
Za organizátory akce:
Jan Kašpar – Benny, Ing. Jiří Klaban – Kyb
Komentáře
Zatím žádné…
Přidat komentář
- Na jiné komentáře odkazujte jejich pořadovým číslem v hranatých závorkách, např. [42].
- Podporujeme gravatary.
- HTML značky nejsou povolené. Můžete však použít Texy! syntaxi – "text odkazu":odkaz, **tučně**, //kurzíva//.
- Povinné jsou pouze jméno (přezdívka) a nějaký komentář.
